V tomto roce dochází k rozkolu ve vedení oddílu, část vedoucích odchází do Tábornické unie. Oddíl se pomalu a těžce vzpamatovává ze vzniklé krize. Podaří se zachovat historickou klubovnu a soustavným náborem obnovit zdecimovanou členskou základnu. Vydatně pomáhá i bývalý vůdce a zakladatel oddílu Jan „Rošťa“ Kříž.
Následující rok oddíl, kvůli nízkému počtu dětí, poprvé netáboří jako celek, děti jedou na tábor s jinými oddíly střediska.
