Poprvé oddíl táboří samostatně: na Českomoravské vrchovině u Brtnice (Rošťovo rodiště). Oddíl přechází na klasický způsob skautského táboření, kdy „základna“ je vybavena pouze nejnutnějšími výdobytky civilizace, spí se na pryčnách v podsadových stanech typu “A“ (Osada). Postupem let se základna zdokonaluje, zachovává si však stále svůj původní “primitivní“ ráz. Tábor několikrát navštíví zástupci sdělovacích prostředků a natočí krátké prázdninové reportáže.
O tábořiště oddíl přichází při „zákazu táboření na zelené louce“, což byla komunistická snaha o vymýcení skautingu. Aby tam mohl zůstat, musel by například postavit betonovou jímku, na tábořiště by musely jezdit hovnocucy a platilo spousta dalších omezení, které by zničily atmosféru tábořiště.
